restaurování sochy Anděla

ÚVOD

Polychromovaná plastika anděla pochází z dnes již neexistujícího kostela sv. Barbory ve Valkeřicích. Tento kostel byl v 70.letech minulého století zbořen.

Socha Anděla je součástí hlavního oltáře zaniklého kostela v obci Valkeřice. Barevnost je soustředěna do světlých tónů inkarnátu obličeje v několika vrstvách, který má jemně promalované detaily rtů, lící a očí. Stříbření a zlacení se vyskytuje na křídlech, na drapérii se stuhou a na sandálech s páskami. Jedná se o řezbu vrcholného baroka vyznačující se ve všech směrech dobovými analogiemi.

STAV PŘED RESTAUROVÁNÍM

Vzhledem k soustavnému působení nestálých klimatických vlivů, daných již samým umístěním dřevěné plastiky v prostředí rekonstruovaného farního kostela ve Verneřicích, se nacházela plastika v zanedbaném a havarijním stavu. Dřevěná plastika spolu s celým oltářem prošla několika renovacemi, které byly zřetelné v četnosti povrchových úprav různého charakteru a kvality. Dřevořezba je provedena z lipového dřeva a je sklížena z více částí. V levé ruce by postava anděla měla držet palmetu, ovšem tento atribut se nedochoval. Polychromní úprava byla pokryta sítí krakel, které měly různé rozměry, jež byly způsobeny objemovými změnami křídového podkladu. Dřevěný materiál vykazoval napadení dřevokazným hmyzem, a to především v zadní vydlabané části korpusu, kde se nevyskytuje polychromie a kde se nalézají výletové otvory po působení červotoče.

PROCES RESTAUROVÁNÍ

Vzhledem ke stavu v jakém se plastika nacházela průzkumným pracem předcházelo upevnění zkrakelované a uvolněné polychromie, dále pak vystavení plastiky ionizujícího záření z důvodu zastavení degradujícího procesu dřevěného materiálu vlivem larev červotoče. V případě takto narušeného dřevěného polychromovaného materiálu bylo nutné nejdříve upevnit zkrakelovanou vrstvu polychromie (injektáž). Při vyhodnocení restaurátorského průzkumu a samotných zkoušek čištění byly využity různé chemické přípravky, které umožnily specificky znečištěnou část plastiky ošetřit požadovaným způsobem.

Na základě restaurátorského průzkumu nebylo nutné dřevěný materiál plastiky konsolidovat. V rámci této etapy bylo pouze přistoupeno k preventivnímu napuštění zadní části korpusu Lignofixem z důvodu zabránění napadení dřevěného materiálu dřevokazným hmyzem a plísní.

Po vyhodnocení laboratorního průzkumu (statigrafie vrstev) bylo přistoupeno ke snímání přemaleb na nejstarší dochovanou (originální) vrstvu.Další etapou bylo doplnění chybějícího dřevěného materiálu (tzv. vyšpánováním) opět dřevěným materiálem. Dále pak doplnění chybějících částí a vyřezání do dřevěného materiálu stejného charakteru jako originál.

Následující etapou rest. procesu bylo doplnění křídového podkladu na místech kde se nedochoval a v místech kde byly provedeny plastické retuše. Po té byla provedena barevná sjednocující lokální retuš, tak aby celkový pohled plastiky byl kompaktní a působil jednotným dojmem. Při doplnění chybějících míst plátkového kovu (zlata,stříbra) byl kladen důraz na vizuální sjednocení povrchu plastiky.V rámci této etapy byl povrch plastiky finálně upraven lakovou vrstvou.

ZÁVĚR

Dílo prodělalo v průběhu své existence četné proměny způsobené přirozeným stárnutím materiálu, jeho reakcemi na vlivy okolního prostředí a v neposlední řadě proměny způsobené restaurátorskými vstupy v různých dobách. Vzhledem k nejasné prezentaci bylo dílo restaurováno se snahou o obnovu autentické podoby díla se současným zachováním pozdějších koncepčních změn díla.